Tady je to samá schůzka. Člověk sedí hodiny na poradách, kde se často nic důležitého nevyřeší. Radši bych měl víc času na samotnou práci.

Tady je všechno na poslední chvíli – úkoly zadávají skoro včera a hned se to má stihnout. K tomu zadání polovičaté, takže člověk pořádně neví, co má dělat. Vedoucí to nijak neusnadní, žádná pořádná odpověď, a tak v tom člověk plave sám.

Tady se schůzky pořád množí a nikam nevedou. Do toho dostáváme úkoly, které nám přistanou skoro na poslední chvíli, a pak je to jeden velký stres. Pokaždé se řeší věci až v časové tísni, ale když potřebujete pomoct, není skoro kam se obrátit. Po čase už člověk jenom doufá, že se to nějak zvládne.