Rozdělení práce je tu na levačku. Někdo se tu fakt nezastaví a jiný se skoro nudí. Vedoucí na to nekoukají, hlavně že se to nějak udělá. Nikoho nezajímá, že by to šlo líp, kdyby se to rozvrhlo jinak.

Schůzek je tu až moc a málokdy něco vyřeší. Zadání úkolů bývá často vágní a člověk jen přemýšlí, co se vlastně má dělat. Vedoucí o tom mají dost nejasné představy, takže se pak vše odkládá na poslední chvíli. Výsledkem je, že místo klidné práce je tu věčný stres a nic pořádně dotaženého do konce.

Schůzek je tu vážně hodně, někdy až moc. Pořád nějaká porada, ale člověk by radši ten čas využil na skutečnou práci, místo toho se sedí na jednáních.